Děti z deníku
Kolem Věrky Kohnové se během jejího krátkého života objevovalo velké množství dětí. Jména většiny těchto dětí známe díky deníku, která nám po sobě Věrka zanechala (více zde). Připomeňme si jejich jména: Margit Becková, Jirka Brunner, Kurt Eckstein zvaný Eke, Alice Epsteinová zvaná Alis, Honza Goldscheider, Petr Gutfreund zvaný Bobík, Rutka Gutmannová, Lilka Hauschildová, Dolfi Immergut, Honza Immergut, Fréda Kohn, Edita Kohnová, Hanka Kohnová, Rita Kopplová, Mia Lengsfeldová, Hanka Löwidtová, Eva Löwyová, Harry Neugröschl, Eva Picková, Honza Poláček, Vláďa Polák, Egon Popper, Pepík Sabat, Franta Steiner, Jirka Stránský, Alena Šulcová, Honza Treichlinger, Irena Welkerová, Margita Wolfnerová, Emil Zunterstein a Olina Zuntersteinová.
Příjmení Margity Wolfnerové není nikde v deníku uvedené, dívka je však zmíněna ve Věrčině zápisu z 19. prosince 1941, kdy se společně s Margit Beckovou, Lily Hauschildovou a Emilem Zuntersteinem zúčastnila vyučování v bytě Kohnových.
Jedním z mála míst, kde směla Věra se svými kamarády po vydání nesmyslných antisemitských opatření trávit volný čas, byly průjezdy starých domů v centru Plzně.
Spolužačky z obecné školy
Z výše jmenovaných dětí přežila věznění v koncentračních táborech jediná dívka – Hanka Löwidtová. Věrka se s Hankou znala již od roku 1935, kdy spolu nastoupily do první třídy na první obecné škole pro dívky v plzeňském jižním obvodu. Škola se nacházela na tehdejší Jungmannově třídě, která dnes nese název Americká.
Kromě Hanky Löwidtové patřilo mezi Věrčiny spolužačky z obecné školy také pět dalších židovských dívek, které se roku 1941 staly hrdinkami jejího deníku – Alice Epsteinová, Edita Kohnová, Rita Kopplová, Eva Löwyová a Irča Welkerová. Do stejné školy a třídy chodily v letech 1935–1940 ještě dvě další židovské dívky, jejichž jména ve Věrčině deníku nenajdeme. Tyto spolužačky nebyly navíc v roce 1942 deportovány do Terezína a nezahynuly během holocaustu. První z nich, Ruth Ofnerové, se podařilo odjet v roce 1939 s prvním Wintonovým transportem do Londýna (více o Ruth čtěte zde). Druhá kamarádka, Eva Kussiová, neměla pro změnu židovskou maminku, a proto se na ni pohlíželo jako na „pouhou“ míšenku prvního stupně. Válku přežila v Plzni (více o Evě čtěte zde).
V této budově na dnešní Americké třídě v Plzni se nacházela obecná škola, kterou Věra v letech 1935–1940 navštěvovala.
Věra a Edita Kohnovy, Alice Epsteinová, Rita Kopplová, Hanka Löwidtová, Eva Löwyová a Irča Welkerová si prošly peklem holocaustu. V šesti případech neměla tato těžká životní zkouška šťastný konec. Hanka Löwidtová, která věznění v koncentračních táborech jako jediná přežila, po válce vzpomínala na den, kdy jako žačka čtvrté třídy zažila příjezd německých okupantů do Plzně: „15. března 1939 bylo špatné počasí a já se cestou do školy mračila na každého německého vojáka, kterého jsem zahlédla. To byl můj způsob protestu. Oni si měla samozřejmě nevšímali…“
Vlasta Mertlová z Přešticka, dívka českobratrského vyznání, nakreslila tři týdny před německou okupací do památníku židovské spolužačky Rutky Ofnerové tuto vlastenecky laděnou vzpomínku.
Do Věrčiny třídy v obecné škole chodilo během let 1935–1940 přibližně 30 děvčat. Většina z nich nebyla židovského původu. Přesto je s Věrkou a dalšími židovskými dívkami pojila velká přátelství. Důkazem jsou vzkazy dochované ve školních památnících Ruth Ofnerové a Evy Kussiové (více o památnících čtěte zde). Mezi Věrčiny spolužačky nežidovského původu patřily například paní Danuše Hybšová (1929–2016), Libuše Kresová (1929–1993), Marie Maňhalová (1929–2003), Květuše Pánková (1929–2003) a Marie Smolová (1929–????).
Je možné, že některé z Věrčiných spolužaček nežidovského původu stále žijí a mohly by podat svědectví, případně poskytnout školní fotografii. Na seznamu najdete dívčí jména, data narození a adresy ke dni 1. 9. 1935. Jakákoliv informace a vzpomínka na židovské kamarádky by byla velkou pomocí. Předem děkujeme.
Rodina
Mezi Věrčiny kamarády je třeba počítat i další děti, se kterými se přirozeně stýkala, protože byly součástí její rodiny. Vedle starší sestry Hanky a sestřenice Edity, hrdinkami deníku, je v této souvislosti třeba zmínit Věrčina mladšího bartrance Jirku Kohna z Týna nad Vltavou (více zde) a také dva bratrance sestřenice Edity, Františka a Hanuše Kohnovy, které Editina maminka od roku 1939 vychovávala a se kterými se Věra jistě setkávala (více zde).
Zjistěte více
Na této stránce najdete odkazy na zajímavé osudy některých dětí, se kterými se Věra během svého života setkávala nebo o kterých psala ve svém deníku. Tyto příběhy budou přidávány postupně.
Přejděte na následující tmavší pole, vyberte si libovolné jméno a klikněte na něj (počítač) nebo klikněte na dvojici vodorovných čárek v hnědém pruhu a z otevřené nabídky si vyberte jméno, která vás zajímá (mobil)…