Věra Kohnová
1929–1942
život, deník, rodina, spolužačky, kamarádi
Věrčin deník
Od srpna 1941 do ledna 1942 si Věra Kohnová psala dívčí deníček, ve kterém popisovala své pocity a chvíle strávené v Plzni s rodinou, sestřenicí Editou a kamarády před odjezdem do Terezína.
Věrčina rodina
Věra měla v Plzni maminku Melanii, tatínka Otakara, starší sestru Hanku a sestřenici Editu, která se narodila jen o několik týdnů později než Věra. V Týně nad Vltavou žil malý bratranec Jirka.
Spolužačky a kamarádi
Od září 1935 do června 1940 chodila Věrka v Plzni do dívčí obecné školy v Plzni. Ze 33 děvčat ve třídě bylo devět židovského původu. Od září 1940 se židovské děti vzdělávaly soukromě…
„…Asi v ½ 6 přišel Emil. Přines si s sebou svůj deník, který si začal nedávno psát. Napsal tam, že blbne za hezkou, chytrou dívkou, která má černý vlasy a oči. Domnívám se, že to jsem já, protože Emil nezná žádnou jinou dívku s černými vlasy….“
Věrka, 28. 12. 1941
Věrka
Židovská dívka Věra Kohnová se narodila 26. června 1929 v Plzni. Dne 22. ledna 1942 byla společně s rodiči a starší sestrou Hankou transportována z Plzně do ghetta Terezín. Odsud rodina 11. března 1942 odjela do polského ghetta Izbica, kde všichni zahynuli. Věra Kohnová proslula svým deníčkem, který si psala od srpna 1941 do ledna 1942. Deník, ve kterém sledovala dětskýma očima poslední měsíce života židovských obyvatel v Plzni a mimoděk při tom zachytila přátelství s dalšími židovskými dětmi, přestala psát jen několik dní před odjezdem do Terezína. Věra Kohnová je jednou z dětských obětí holokaustu. Kvůli svému věku a psaní deníku bývá někdy přirovnávána k Anně Frankové.
S Věrkou ve škole
Věrka Kohnová se velmi ráda učila, ale neměla příležitost svá studia dokončit. Osmdesát let po skončení druhé světové války, která Věru a její nejbližší připravila o život, vznikají na školách projekty více či méně inspirované osudem židovské dívky a jejího deníku. Klikněte na obrázek „S Věrkou Kohnovou ve škole“ a přečtěte si, jak si žáci a studenti v České republice a v sousedním Německu připomínají Věrčin odkaz. Možná, že také na vaší škole jste dokončili nebo připravujete projekt, jehož součástí jsou Věrka, její deník, rodina nebo kamarádi… Dejte nám vědět a my váš projekt zveřejníme.
Ruth – příběh spolužačky, která přežila
Společně s paní Susan Waite z Melbourne v Austrálii jsme pro Vás připravili příběh Ruth Ofnerové, Věrčiny židovské spolužačky a kamarádky, které se podařilo včas odjet do Velké Británie. Ruth odjela se starší sestrou Hankou dne 1. července 1939 jedním z dětských transportů organizovaných Nicholasem Wintonem. Ruth a Hanka strávily většinu svého dětství v Českých Budějovicích. Od roku 1935 bydlely v Plzni a z postelí ve svém pokojíčku se dívaly na věže Velké synagogy. Ruth si do Velké Británie odvezla školní památník s kresbami od Věry a dalších židovských spolužaček, které za německé okupace zahynuly. Více o památníku čtěte zde. Pro seznámení s příběhem Ruth a její sestry Hanky klikněte na obrázek nebo na odkaz.
81. výročí plzeňských transportů
V únoru 2023 vydali Jana Poncarová a Jiří Sankot knihu „Deník Věrky Kohnové“. V této době si Plzeň připomínala 81. výročí tří transportů, kterými byli židovští spoluobčané v lednu 1942 deportováni do ghetta Terezín. Seznamte se s reportáží České televize vysílanou 22. ledna 2025.
Výstava Věra Kohnová č. 519
Od 4. 4. do 1. 6. 2025 se při příležitosti 80. výročí osvobození konala v Galerii a muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě výstava Kamily Pokorné a Jiřího Sankota „Věra Kohnová č. 519“. Od konce června 2025 je výstava součástí prohlídkového okruhu Velké synagogy v Plzni.