Školní projekty
Na školách v České republice poslední dobou vznikají různé projekty, které jsou více či méně inspirovány osudem Věry Kohnové a jejího deníku. Ve většině případů je Věrčin příběh součástí nějakého širšího školního projektu, který se věnuje osudům židovských osobností, holocaustu nebo období druhé světové války. Věrčin příběh je blízký především žákům druhého stupně základních škol. Popisuje totiž osudy a starosti dívky, která byla v jejich věku.
Pamětní deska Věry Kohnové na kresbě žákyně Emy Kovandové ze základní školy v Měčíně u Klatov (2025)
Školní projekty, při kterých se studenti seznamují s Věrčiným osudem, existují také za hranicemi České republiky. Nejstarším z nich je pravděpodobně společný projekt Západočeské univerzity v Plzni a bavorské Universität Passau „Denk.mal digital – Přepni (se) na historii“. V rámci tohoto projektu se studenti v březnu 2022 v Plzni zúčastnili odhalení pamětní desky Věry Kohnové (stránka projektu zde, více o pamětní desce zde).
Na této stránce najdete chronologicky seřazený přehled školních projektů se vztahem k Věře Kohnové, o kterých jsem se nějakým způsobem dozvěděl. Pokud víte o některém školním projektu, který zde není zveřejněn, kontaktujte mne.
Hudební dramatizace
Ve druhé polovině roku 2023 se rozhodli studenti třetího ročníku plzeňské konzervatoře zdramatizovat Věrčin příběh za doprovodu hudebních nástrojů. Představení „Deník Věry Kohnové“ pro veřejnost se uskutečnilo ve středu 13. prosince 2023 od 17 hodin v koncertním sále plzeňské konzervatoře v Tylově ulici č. p. 15.
Vystoupení připravila se studenty během října, listopadu a prosince 2023 učitelka dějepisu Mgr. Kateřina Kýčková. Jednalo se o jeden z projektů k semináři o holokaustu při Památníku Terezín. V hlavní roli Věrky Kohnové alternovaly žákyně Barbora Čmolíková a Anna Petříčková. Jako hudební doprovod byly vybrány především skladby Věrčiny polské vrstevnice – umučené pianistky Josimy Feldschuh (1929–1943). V případě zpěvu s klarinetem se jednalo o židovské lidové písně. Kvalita přednesu byla bezchybná, a to díky pravidelným konzultacím účinkujících s učitelkou jevištní řeči Klárou Novákovou Kovaříkovou. Ve čtvrtek 14. prosince 2023 dopoledne zopakovali studenti představení pro své spolužáky a pedagogy.
Vzpomínka na berlínské škole
Při příležitosti 80. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau Rudou armádou zazněly 27. ledna 2025 zápisky z deníku Věry Kohnové také na střední odborné škole Ruth-Cohn-Schule v Berlíně, která se zaměřuje na vzdělávání sociálně pedagogických asistentů. Dvě studentky si v rámci projektu „Der papierene Freund: Holocaust Tagebücher jüdischer Kinder und Jugendlicher“ vybraly pro školní slavnost čtení z deníků Tamary Lazerson-Rostovské z Kaunasu (v dnešní Litvě) a Věry Kohnové z Plzně. Na stránkách Ruth-Cohn-Schule se ke slavnosti píše:
„Ruth-Cohn-Schule si dnes připomněla každoroční celosvětově památný den, kdy byl před 80 lety osvobozen tábor Auschwitz. Tradiční vzpomínka je součástí života naší školy od roku 1997. Během téměř tří desetiletí jsme měli tu čest přivítat pamětníky, kteří se s našimi studenty a žáky podělili o své dojemné příběhy. Tato setkání v nás vždy zanechala hluboký dojem.
Připomínku památného dne tradičně začínáme čtením z děl autorů, kteří se literárně věnují životů židů nebo holokaustu. Letos jsme vzpomínku pojali novým způsobem: místo jednoho autora nebo autorky dali naši studenti příležitost mladým pamětníkům holokaustu – dětem a dospívajícím, kteří své zážitky a myšlenky zaznamenali do deníků.
Inspirací se stala kniha „Der papierene Freund – Papírový přítel“, kterou v roce 2022 vydal Dr. Wolf-Dieter Kaiser. Obsahuje působivou sbírku deníkových zápisků od židovských dětí a mladistvých, které vznikaly v průběhu holokaustu. Kaiserovo dílo je pro naši školu mimořádně významné, neboť poskytuje pohled do života mladých lidí, kteří byli ve stejném věku jako naši současní studenti a žáci, případně z něj právě vyrostli. Deníky vyprávějí o radostech, obavách a výzvách – o pocitech, které jsou známé i dnešním dospívajícím. Tehdy je však pisatelé prožívali v životu nebezpečných podmínkách nacistické diktatury.
Dvě studentky četly z deníků Tamary Lazerson a Věry Kohnové. Zatímco Tamara Lazersonová holokaust přežila, Věra Kohnová byla se svou rodinou v roce 1942 deportována do Terezína a pravděpodobně tam byla nacisty zavražděna. Jejich zaznamenaná slova a prožitky působivě zprostředkovaly, jak tyto mladé osobnosti onu dobu prožívaly.
Dr. Wolf-Dieter Kaiser označuje tyto deníky za památníky, protože nám předávají vzpomínky, které nesmí být zapomenuty. Hlasy Tamary a Věry, které k nám promlouvají skrze své deníky, opět ožily prostřednictvím čtení na naší škole a hluboce se nás dotkly.“
Kniha se židovskými osudy
Žáci šesté třídy ze Základní školy a mateřské školy Měčín na Klatovsku se seznámili s příběhem Věrky Kohnové 28. února 2025. Paní učitelka Mgr. Petra Levá, která pro své žáky zorganizovala besedu s historikem Jiřím Sankotem, na stránkách školy píše:
„28. února jsme v naší škole přivítali pana Mgr. Jiřího Sankota, který se dlouhodobě zabývá historií Plzeňského kraje. Pro žáky V., VI., VIII. a IX. třídy připravil prezentaci knihy Deník Věrky Kohnové. Děti byly předem seznámeny s knihou a některými jejími pasážemi v rámci hodin dějepisu a literární výchovy. Během velmi poutavé a zajímavé přednášky se seznámily s výsledky badatelského pátrání po osudech samotné Věry, její rodiny, nejbližších příbuzných, kamarádů a známých. Viděly, v jakém domě v Plzni žila, kam chodila do školy, kde se nacházelo shromaždiště židovského obyvatelstva před transporty do Terezína. Nechybělo ani několik dobových fotografií, z nichž je nejnověji objevená fotografie její sestry Hany. Na obrazových částech prezentace žáci dále viděli nedávno objevený památník s Věrčinou kresbou, její katalogový list z obecné školy…. Přednáška se stala součástí realizace dlouhodobého projektu Nedívej se černobíle, jehož realizace byla na naší škole spuštěna v letošním školním roce. Výše zmiňovaný projekt je zaměřen na prevenci v oblasti rasismu, netolerance, nesnášenlivostí… Žáci během celé přednášky bedlivě a se zájmem naslouchali, v závěru přednášejícímu pokládali otázky. Věříme, že se tato přednáška stala motivací pro některé z nich, kteří začnou v příštím školním roce pátrat po „zmizelých“ sousedech v regionu.“
Po besedě vytvořili žáci šesté třídy pod vedením paní učitelky Levé badatelský tým, který se rozhodl sepsat knihu, jež by se věnovala osudům Věrky Kohnové a dalších židovských osobností. Věrčin příběh zpracovaly žákyně Ema Kovandová a Vanda Janotová. Ema navíc článek doplnila o pěknou ilustraci Věrčiny pamětní desky z roku 2022. Tereza Šimková doplnila příběh o životopis historika Jiřího Sankota, který se osudům Věrky věnuje.
V knížce měčínských šesťáků čtenář najde také osudy židovské dívky Hanky Bradyové (1931–1944) z Prahy, po které zbyl pouze její kufřík, a spisovatele židovského původu Oty Pavla. Článek o Hance Bradyové vypracovali Sandra Šuchmannová a Maty Duchoň. Honza Korčík, Dominik Hora a Marek Tumpach přidali příběh japonské historičky a ředitelky Tokijského centra pro studium holocaustu Fumiko Išioky, která Hančin osud vypátrala a zpopularizovala. Výsledky pátrání Fumiko Išioky byly roku 2002 publikovány v knize Hanin kufřík: Příběh dívky, která se nevrátila. Své články doplnili Sandra, Dominik, Honza, Marek a Maty několika pěknými ilustracemi. Jedná se o obrázek tokijského muzea holocaustu, Hančin portrét, pamětní desku a Hanin kufřík.
Poslední článek je věnován osudům populárního spisovatele Oty Pavla (1930–1973). Jeho autory jsou Sára Lišková a Erik Seer. Spisovatel Ota Pavel byl vrstevníkem Hanky Bradyové. Narodil se v Praze pod jménem Otto Popper. Pavlův příběh je doplněn o děj filmu Zlatí úhoři, ve kterém Adam Cihelna a Tobias Wiedemann přibližují válečné osudy Otovy rodiny. Popis slavného filmu je doplněn o pěknou ilustraci od Sáry a Erika. Závěr knížky patří optimistické pohádce „O zajíci, co chtěl lítat“, kterou napsal Tobias Wiedemann.
Časopis k 80. výročí osvobození
Dne 2. května 2025 proběhl na 26. základní škole v Plzni projektový den „Dny svobody“ věnovaný 80. výročí osvobození Československa. Část žáků vyrazila do ulic Plzně, kde začínaly tradiční Slavnosti svobody. Jiné třídy zůstaly ve škole, kam za nimi přijela část americké vojenské techniky. Učitelé Mgr. Tomáš Hejda, Mgr. Hana Touchová a Mgr. Zdeňka Hejdová připravili se žáky tématickou výstavku historických dokumentů a předmětů. Pro třídu 8.A učitelé zorganizovali besedu s historikem Jiřím Sankotem, během které se žáci seznámili s osudy Věrky Kohnové a jejího deníku. 26. základní škola se nachází v městské části Plzeň 3, ve které před devadesáti lety žila také Věra Kohnová.
Žáci 26. základní školy vypracovali jako závěrečnou práci z projektového dne časopis nazvaný „Ozvěny svobody“. Třída 8.A přispěla do časopisu příspěvkem o Věrce Kohnové a jejím deníku „Transporty: Po stopách osudu židovské dívky Věry Kohnové“ zveřejněným na straně č. 7.
Animace a výstava
Základní umělecká škola v Ledči nad Sázavou pořádá od 24. června 2025 do 5. října 2025 v synagoze v Ledči interaktivní výstavu „Portréty žen s česko-židovskými kořeny.“ Výstava seznamuje s pozoruhodnými osudy žen, které se narodily, žily nebo měly předky na území České republiky a svým talentem, vzděláním a houževnatostí ovlivnily dění ve vědě, umění, kultuře, humanitních a přírodních oborech. Potěšitelné je, že mezi mimořádné ženy s česko-židovskými kořeny zařadili autoři také Věrku Kohnovou.
Žáci pod vedením paní učitelky Markéty Pelikánové oživili jednotlivé osudy za pomoci aplikace Artivive. Z animací představujících jednotlivé osobnosti vytvořili video. Příběh Věry Kohnové, zpracovaný Filipem Novákem, je prezentován v čase 13:05–14:05 min.