Historie
Historie propagování příběhu Věrky Kohnové a její rodiny začala mnohem dříve než došlo k objevení dívčina deníku. Již v letech 1954–1996 byl v pražské Pinkasově synagoze zřízen, následně uzavřen a později opět obnoven památník obětem holocaustu z území České republiky. Mezi 78 000 jmény najdeme na stěnách Pinkasovy synagogy také jména Věry a jejích nejbližších příbuzných – maminky Melanie, tatínka Otakara, sestry Hanky, sestřenice Edity, tety Elly a strýce Rudolfa Kohnových z Plzně a dědečka Mořice, strýce Josefa, tety Marty, strýce Maxe a bratrance Jiříka Kohnových z Týna nad Vltavou. Svá jména mají na stěnách Pinkasovy synagogy také Věrčin strýc Ing. Lev Vodička a děti, které Věrka zmiňuje ve svém deníku.
Kámen Věry Kohnové (uprostřed) v Zahradě vzpomínek v Plzni
V roce 2002 byla v Plzni, prostoru bývalé pomocné synagogy u Staré synagogy ve Smetanových sadech, zřízena Zahrada vzpomínek. Je naplněna kameny se jmény plzeňských obětí holocaustu, jejich daty narození a úmrtí. Jména na těchto kamenech jsou každoročně obnovována. Svůj kámen zde mají Věra, Edita, další příslušníci jejich rodin, a také ostatní hrdinové Věrčina deníku, kteří během holocaustu zahynuli.
V roce 2006 publikoval husitský a českobratrský kněz Miroslav Matouš, majitel deníku Věry Kohnové, ve spolupráci s vydavatelem Zdeňkem Susou, knihu „Deník Věry Kohnové“. Zároveň předal originál deníku do sbírek Židovského muzea v Praze.
V letech 2013–2014 publikoval Jiří Sankot Věrčin příběh, včetně nově zjištěných skutečností na vzdělávacím portálu Moderní dějiny, v plzeňském nakladatelství Starý most a v časopise Živá historie.
V roce 2015 vypracovala studentka třetího ročníku fakulty umění a designu Ladislava Sutna Západočeské univerzity v Plzni ročníkovou práci věnovanou Věře Kohnové a dalším dětským obětem holocaustu. Interaktivní leporelo nazvané „Věra Kohnová č. 519“ se zúčastnilo roku 2015 soutěže Institutu Terezínské iniciativy a získalo zde Zvláštní cenu.
Kameny zmizelých rodiny Kohnových před domem v Koperníkově ulici v Plzni odhalené v září 2019
V roce 2019 byly před vchodem do domu Kohnových v Koperníkově ulici č. p. 1146/43 instalovány čtyři kameny zmizelých věnované Věrce, její mamince, tatínkovi a sestře Hance. Roku 2020 vydala spisovatelka Jana Poncarová román, ve kterém se nechala poprvé inspirovat příběhem Věry Kohnové a jejího deníku. Tato kniha se jmenovala Alžběta a Nina. V březnu 2022 byla na domě Kohnových, na fasádě obrácené do Nerudovy ulice, odhalena pamětní deska Věry Kohnové. Dívka na pamětní desce nemá tvář, protože se zatím nepodařilo spolehlivě identifikovat Věrčinu podobu. V únoru 2023 vydali Jana Poncarová a Jiří Sankot knihu Deník Věrky Kohnové, kombinující román s literaturou faktu.
Dne 4. dubna 2025 byla v Galerii a muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě zahájena výstava Kamily Pokorné a Jiřího Sankota „Věra Kohnová č. 519“ vycházející z úspěšné studentské práce ilustrátorky Kamily Pokorné.
Zjistěte více
Pokud se chcete o jednotlivých událostech dozvědět více, věnujte pozornost následujícím kapitolám. Zájemci se v nich mohou dočíst více o prvním knižním vydání Věrčina deníku v roce 2006, knězi Miroslavu Matoušovi, mnohaletém pátrání po osudech Věry Kohnové a její rodiny, úspěšné interaktivní knize Kamily Pokorné „Věra Kohnová č. 519“ z roku 2015, napínavém románu Jany Poncarové „Alžběta a Nina“ z roku 2020, pamětní desce z roku 2022, knize Jany Poncarové a Jiřího Sankota „Deník Věrky Kohnové“ z roku 2023 a výstavě Kamily Pokorné a Jiřího Sankota „Věra Kohnová č. 519“ z roku 2025.
Přejděte na následující tmavší pole, vyberte si libovolný odkaz a klikněte na něj (počítač) nebo klikněte na dvojici vodorovných čárek v hnědém pruhu a z otevřené nabídky si vyberte kapitolu, která vás zajímá (mobil)…
V rámci propagace příběhu Věry Kohnové připravila redaktorka České televize Daniela Tunklová pro Studio 6 rozsáhlou reportáž k tomuto tématu. Reportáž byla odvysílána 24. září 2021.